﻿
&names=date,name,shortName|
*,"486. stíhací peruť, 352. stíhací skupina, 8. letecká armáda USA","486th FS"|

&descriptions=date,text|*,"Jednotka byla poprvé vytvořena 22. června 1941 v Kyjevě ukrajinským velitelstvím GVF jako letecká skupina Civilní letecké flotily (GVF). Dne 24. června byla reorganizována na zvláštní letecký pluk GVF složený ze čtyř letek a od 28. června nesla název Kyjevská zvláštní letecká skupina Civilní letecké flotily (KOA GVF). Do jejího stavu bylo zařazeno 146 letounů ukrajinské GVF.
*,"352. stíhací skupina, později známá jako „Modronosí bastardi z Bodney“, byla oficiálně vytvořena 1. října 1942. Všechny tři její perutě – 328., 486. a 487. – se však jako jedna soudržná jednotka sešly až koncem května 1943 na letišti Westover Field v Massachusetts.
Jako stíhací skupině bylo 352. FG přiznáno zničení 791,5 nepřátelského letounu, což ji řadilo na čtvrté místo mezi všemi jednotkami americké 8. letecké armády. V jejích třech perutích sloužili někteří z nejúspěšnějších pilotů celé války a velitel VIII Fighter Command William Kepner skupinu charakterizoval slovy „Second to None“ – „Nikomu druhá“.
Stejně jako 487. stíhací peruť měla i 486. vlastní historii sahající do doby před jejím začleněním do 352. skupiny. Původně šlo o 21. stíhací peruť, jejíž kořeny sahaly až do roku 1917. V období mezi první světovou válkou a začátkem druhé světové války prošla několika cykly deaktivace a opětovné aktivace. Stejně jako 34. peruť, z níž se později stala 487., byla jednotka odeslána na Filipíny. Když 8. prosince 1941 zaútočili Japonci, byla peruť navzdory dvěma dosaženým sestřelům se svými silně zastaralými P-35 z velké části zničena.
Dne 29. dubna 1943 byla přeznačena na 486. stíhací peruť a pod velením Williama Hennona se přesunula na Westover Field, kde se připojila ke zbývajícím dvěma perutím 352. skupiny. Stejně jako ostatní perutě skupiny předtím intenzivně cvičila na stíhacích letounech Republic P-47D Thunderbolt.
Dne 16. června 1943 se všechny perutě 352. skupiny pod velením podplukovníka Joea Masona přesunuly do Camp Kilmer v New Jersey, kde čekaly na nalodění. Piloti zatím jen hádali, kam budou nakonec vysláni – do Pacifiku, nebo do Evropy? Odpověď dostali brzy: 1. července nastoupili na Queen Elizabeth a odpluli do Anglie. Do svého nového působiště v Bodney dorazili 8. července.
Pod velením J. C. Meyera absolvovala 486. peruť svůj první boj 9. září 1943 na P-47D. Na Thunderboltech dosahovala úspěchů, ale 1. března 1944 začaly do Bodney přilétat první P-51B, které byly přiděleny právě 486. peruti. Po určitou dobu se proto létaly mise se smíšenou sestavou P-47 a P-51, dokud nebylo přezbrojení dokončeno.
V řadách 486. perutě létala mimo jiné esa Edwin Heller, Steven Andrew a Woodrow Anderson. Jednotka dosahovala dobrých výsledků nejprve na Thunderboltech, poté na Mustanzích P-51B a nakonec P-51D. Létala hluboké doprovodné mise nad Německo a Francii a před invazí v Den D také ostřelovala německé pozemní jednotky.
Když Hitler 16. prosince 1944 zahájil svou odvážnou protiofenzivu, bylo rozhodnuto, že některé jednotky 8. letecké armády budou přesunuty na kontinent a dočasně „zapůjčeny“ 9. letecké armádě. Mezi ně patřily 487. a 328. peruť. 486. zůstala v Bodney a pokračovala v doprovodu bombardérů, dokud se v polovině února 1945 spolu s veškerým podpůrným personálem nepřipojila ke svým dvěma sesterským perutím v Chièvres.
Z této základny, označované jako „A-84“, se 486. peruť zapojila do podpory operací 9. letecké armády a doprovázela bombardéry nad Německo. Celá skupina byla 5. dubna 1945 přesunuta zpět do Bodney a od 16. dubna až do konce války znovu létala dálkové doprovodné mise.
V listopadu 1945 byla peruť přesunuta do Camp Kilmer v New Jersey, kde byla jako administrativní jednotka deaktivována."
